"Míša spustila hudbu a začala slovy...“moře vám omývá kotníky“ a já se začala nořit více a více do sebe... začala jsem dýchat ústy, spojený nádech a spojený výdech. Na začátku BW mi přišly kreativní nápady, jak vést můj BW, po skončení jsem si je nahrála, abych je nezapomněla. Poté, po krátké chvíli se mi před očima objevil můj muž a hluboce a dlouze jsme se dívali do očí, až naše modré a zelené oči splynuly v jedno a spojily se v jakousi šroubovici, ve které se propojila země Gaia s elementem vody a díky vodě ožívala. Splynutím země a vody vznikl éter – všeobjímající energie, která vše oživuje. Pro mě mimo jiné symbol, že můžeme společně tvořit, můžeme si to již dovolit... BW u mě probíhal velmi v těle, fyzicky. Měla jsem silnou potřebu se hýbat, tělo se změnilo ve vlnu, stalo se vodou. Sama jsem ve znamení ryb, cítila jsem se velmi přirozeně a dovolila jsem se uvolňovat i hlasem. Podpořena éterem, jsem cítila velké přívaly energie, jako by oživení kundaliny ze spodní části páteře, která se rozlévala po celém těle. Cíleně jsem s ní pracovala a zaměřovala pozornost právě na spodní čakry, energii jsem rozváděla po těle, cítila jsem až jakési extatické stavy - nad 7mou čakrou jsem si „hrála“ s energií, která se jako by „zhmotnila“, rozváděla jsem si ji do spodních čaker. Stala jsem se vlnou s opakovanými extatickými přísuny energie. (to chcete prožívat opakovaně, je to nepopsatelné) Se změnou hudby přišel spontánní pláč, kdy jsem cítila, že se něco dočisťuje, něco mě opouští, až se slzy proměnily v slzy štěstí a smích – „miluj svůj život, vše, co potřebuješ máš“, mi přišlo na mysl. Tímto skončila moje cesta vody, pomalu jsem se vracela, uzemňovala jemným pohybem a změnou dechu. Ve vděčnosti, že můžu, děkuji Míše a všem účastníkům, za tuto cestu dechu."