Proces se ve mně neděje jen v létě.

V zimě se nořím do tmy. Do hlubin. Slunce je daleko, tiše zve dovnitř.
A pak přijde léto – slunce je nejblíž, žhne a spalujícím světlem
vytahuje na povrch témata, která jsme možná začaly zpracovávat už v zimě.

To, co bylo ukryté, se zviditelňuje.
Co se schovalo, to chce být viděno.
A to může bolet.

Tyto balíčky vznikly z mojí vlastní potřeby.
Byly chvíle, kdy jsem se sama nořila do silných vnitřních procesů…
a neměla jsem po ruce nic, co by mě podrželo.

Nedokázala jsem se vzpamatovat, natož opečovat.
A přitom jsem toužila po jemné průvodkyni, která by tu byla se mnou.
Po světle, které bych nemusela hledat.

Dnes vím, jak moc by mi pomohlo mít takový balíček k dispozici.

Jemnou oporu, poselství, že i když procházíme tmou,
naše citlivé průvodkyně nás vedou dál.
Za světlem. Z bludiště zpět k sobě.

Odpovědí na to všechno se staly tyto balíčky.
Každý jiný.
Každý léčivý.
Každý vytvořený z napojení, v lásce a tichém světle.